V roce 1929 zajelo Maserati Tipo V4 rekord na 10 km s letmým startem za 2:26,30, což odpovídá průměrné rychlosti 246,069 km/h.

Modena, 30. září 2019 – 28. září 1929 Mario Umberto „Baconìn“ Borzacchini za volantem vozu Maserati Tipo V4 vytvořil světový rychlostní rekord na dráze dlouhé 10 km s letmým startem. Jeho vůz zažil svůj závodní debut 15. září, kdy s ním na Velké ceně v Monze dosáhl Alfieri Maserati na šestou příčku. O dva týdny později se před závodem na okruhu Circuito di Cremona konala akce „Giornata dei record“ – časová zkouška na 10 km s letmým startem. Závod se konal na staré státní (nyní provinční) hlavní silnici č. 10-Padania Inferiore, která se v délce asi 17 kilometrů táhne jako přímá linie východ-sever-východ ven z města Cremona. Dráha v délce 10 km s dodatečným rozpětím 3 km na start a dojezd začínala u radnice na Gadesco Pieve Delmona a končila ve vesnici Sant’Antonio d’Anniata poblíž Pessina Cremonese.
 
Podle mezinárodních pravidel musely vozy dráhu projet dvakrát, jednou v každém směru. Pro účely zápisu rekordu byl schválen průměr naměřených časů. Borzacchini projel trať směrem do vrchu za 2:25,20 při průměrné rychlosti 247,933 km/h. Směrem z vrchu na projetí trati potřeboval o dvě vteřiny déle a dosáhl tak času 2:27,40 při průměrné rychlosti 244,233 km/h. Jeho průměrný čas byl 2:26,30, což odpovídá rychlosti 246,069 km/h, a dosáhl tak světového rekordu pro třídu C (objem motoru od 3000 do 5000 cc). Jednalo se o naprosto neuvěřitelný výkon, protože Mario „Baconìn“ Borzacchini překonal dřívější rekord Ernesta Eldridge z Montlhéry z roku 1927, při kterém Eldridge dosáhl rychlosti 225,776 km/h a času 2:39,45.
 
Rekord představoval významný úspěch a na jeho oslavu se v Bologni konala večeře pod záštitou Automobilového klubu. Účastnili se jí vrcholní představitelé města, řidiči vozů a také Enzo Ferrari, který této příležitosti využil a přesvědčil Alfreda Caniata a Maria Tadiniho, dva zámožné obchodníky z regionu Emilia, k založení závodního týmu nesoucího jeho jméno.
 
Vůz Maserati Tipo V4 byl pro značku Maserati v oblasti inovací zásadním milníkem. Cílem bylo vyrobit výkonnou hnací jednotku za pomoci dvou identických řadových osmiválců. Šlo o velmi komplexní konstrukci a tvořily ji dva motory Tipo 26B namontované vedle sebe a propojené jednou klikovou skříní se dvěma klikovými hřídelemi.
 
Název Masrati Tipo V4 vycházel z rozložení válců do tvaru V pod úhlem 25° a zdvihovým objemem 4 l. Každý z těchto dvou sad válců měl vlastní magnetové zapalování, karburátor s turbodmychadlem a vlastní klikovou hřídel a dosahoval výkonu přes 280 koňských sil.
 
Podvozek byl speciálně vyztužený, aby vydržel ohromnou sílu motoru, a obvyklé kolejnice ze stlačené oceli ve tvaru C. Vůz měl čtyřstupňovou převodovku s jednou hnací hřídelí ukončenou na pevné zadní ose poloeliptickým pružinovým závěsem. Kromě rychlého opotřebení pneumatik způsobovala ohromná síla a hmotnost vozu i problémy s brzdovým systémem, který nebyl adekvátní výkonům tohoto vozu.

Klíčové technické údaje o vozu Tipo V4:
Motor: šestnáct válců umístěných ve tvaru V do dvou řad po osmi pod úhlem 25°.
Zdvihový objem: 3961 cc
Výkon: od 280 do 305 koňských sil
Převodovka: mechanická čtyřstupňová + zpátečka
Podvozek: nýtované kolejnice ze stlačené oceli ve tvaru C a křížový konstrukční prvek
Suchá hmotnost: 1 050 kg
Nejvyšší rychlost: 260 km/h